Kulturní a historické památky
Blanensko
Dominantou města Blanska je půvabný renesanční zámek, který
je v současné době sídlem městského muzea, jehož expozice odrážejí tradici
železářství a výroby umělecké litiny v Blansku. Jistě vás však zaujmou i
historické interiéry a dokumentace k dějinám výzkumů v Moravském krasu.
Za zhlédnutí stojí také expozice Chemická laboratoř barona Reichenbacha nebo Hrady blanenského okolí.
Kontakt: 516 417 221, muzeum@blansko.cz
Vaše kroky by měly dále směřovat ke kostelu sv. Martina, místa
posledního odpočinku Karoliny Meineke, rozené von Linsingen, manželky budoucího
anglického krále Viléma IV, hrdinky dávného příběhu nenaplněné lásky. Jde o
původně románský, nyní barokní kostel, v němž vaší pozornosti neunikne zejména
křížová cesta z konce 19.století a kopie korpusu Ukřižovaného od Myslbeka.
Vzácnou památkou zvonařského umění je pak starobylý zvon ve věži kostela, který
je jedním z nejstarších zvonů na Moravě.
Do Blanska byl převezen v roce 1936 dřevěný kostelík z
Podkarpatské Rusi zasvěcený pravoslavné sv. Paraskivě. Jedná se o unikátní doklad
ukrajinského lidového umění.
Kontakt: 723 869 347, h.ladicova@tiscali.cz
Milovníci umění jistě rádi zavítají do Galerie města Blanska,
která je součástí Kulturního střediska města Blanska. Svými kvalitními
expozicemi výtvarného umění jistě zaujme nejen odbornou veřejnost, ale i všechny
ty, kteří se rádi zastaví a potěší pohledem na hodnotná umělecká díla.
Ve městě Blansku je pořádána v průběhu celého roku pestrá paleta
kulturních a společenských akcí pro malé i velké, přijďte se k nám bavit i vy!
Při našem dalším putování za kulturními památkami na nás čeká obec
Sloup v Moravském krasu. Zde můžete navštívit pozdně barokní kostel Panny
Marie Sedmibolestné z 18.století od M. A. Canevala, který se pyšní oltářem z
černého a červeného mramoru s gotickou sochou piety. Pod litinovými náhrobky
místního hřbitova odpočívají představitelé šlechtického rodu Salmů.
V Jedovnicích můžeme obdivovat původně raně barokní kostel sv.
Petra a Pavla. Moderní úprava hlavního oltáře, provedená podle návrhů
významných umělců J. Koblasy a M. Medka, je svého druhu jedinečná v Evropě.
Vyškovsko
Kostel Nejsvětější Trojice v Dědicích je barokní
novostavbou na místě původního gotického kostela ze 14. století. Na cenné
výzdobě interiéru se podíleli významní moravští umělci své doby jako sochař
Ondřej Schweigel nebo malíř František Korompay. V devadesátých letech 20.
století kostel prošel celkovou rekonstrukcí exteriérů, uvnitř pak byl umístěn
nový obětní stůl a upraven hlavní oltář, byla instalována nová křížová cesta.
Okolí kostela dotvářejí sochy ukřižovaného Krista, slovanských věrozvěstů sv.
Cyrila a Metoděje.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově - první
zmínka o vyškovské farnosti a kostelu pochází z roku 1328. Původní budova byla
zničena za husitských válek, nový kostel byl postaven roku 1464. Současnou tvář
chrám získal po četných přestavbách a opravách. Po polovině 19. století byl
přestavěn do dnešní podoby také hlavní oltář, v roce 1912 byly nahrazeny původní
varhany.
Špitální kaple sv. Anny - její historie není přesně zmapována .
Zřejmě byla postavena v první polovině 16. století, čemuž by napovídal i pozdně
gotický vzhled této nevelké jednolodní budovy. a zachovaný nápis v nástěnných
malbách v klenbě „ANNO DOMINI 1584“. Ničivý požár města v roce 1753 kaple sv.
Anny přečkala jako jedna z mála staveb bez újmy. Roku 1974 se stala majetkem
města a nyní slouží potřebám Muzea Vyškovska.
Zámek vznikl na místě středověkého hradu vybudovaného zřejmě po
husitských válkách. Poničen byl při nájezdu vojska českého krále Jiřího z
Poděbrad, ale byl brzy obnoven. Současného vzhledu zámek dosáhl po třicetileté
válce v rámci rozsáhlé přestavby iniciované biskupem Karlem z Lichtenštějna –
Kastelkornu. Po požáru v roce 1753 zámek již nikdy nesloužil jako panské sídlo.
V předvečer bitvy u Slavkova se stal místem schůzky rakouského císaře Františka
I. a ruského cara Alexandra I. Nyní v jeho starší části sídlí Muzeum Vyškovska a
novější křídlo slouží potřebám městského úřadu. Lodžie v zámecké zahradě je
dílem biskupského architekta Giovanniho Pietra Tencally. Její průčelí tvoří sedm
oblouků nesených toskánskými sloupy, římsa je zdobena balustrádou.
Budova radnice na Masarykově náměstí na první pohled zaujme
vysokou renesanční věží. Radnice byla postavena v letech 1568 – 1569. Poměrně
nedlouho po dokončení vyhořela (1609) a další pohroma přišla v podobě
zničujícího požáru roku 1753. Radniční věž je představena před bývalé podloubí,
jednotlivá patra věže jsou zvnějšku opticky rozdělena jednoduchými římsami. Nad
oknem v prvním patře se nacházejí tři erby: erb olomouckého biskupství, erb
biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a erb města Vyškova datovaný 1569. Nad
oknem ve druhém patře je reliéfem znázorněn erb kardinála Ditrichštejna.
Současná podoba věže s ochozem je výsledkem poválečné rekonstrukce.
Bývalá synagoga - kostel Církve československé husitské - budova
postavená v novorománském stylu roku 1885. Židovská obec odprodala synagogu
místnímu muzeu, kterému sloužila v letech 1929. Po náročné rekonstrukci začala
bývalá synagoga roku 1957 sloužit svému současnému účelu.
Mezi další významné památky Vyškova patří mariánský morový sloup na
náměstí, připomínka morové epidemie z let 1713 - 1714, a barokní kašna z druhé
čtvrtiny 18. století.